Kdysi dávno, když jsem si na sebe začal vydělávat sám, jsem si koupil z druhé ruky svůj první osobní osmibitový počítač. Byl jím SORD m.5 od japonské firmy (což je zkratka od SOFT+HARD).

Dodnes jsem přesvědčen, že se v tehdejším Československu nic lepšího na poli 8mi bitů sehnat nedalo (ZX Spectrum SORDíkovi sahalo asi tak po kotníky a SHARP MZ820 spolu s oběma Atari asi tak po ramena).

Na tomto počítači jsem se spolu se svým týmovým kolegou, kterým byl Luděk Zimmermann (tým=LZR Soft), doslova vyřádili. Napsali jsme spoustu jednoduchých prográmků jak v rodném jazyce SORDa (což byl BASIC ve třech verzích - I, G a F), tak v assembleru (Zilog Z80) a samozřejmě máme za sebou i pár větších projektů. Na vrcholu slávy jsem pro SORDa napsal operační systém pro práci s disketovou mechanikou (vyšel jsem z toho, co začal Robert Hernady). Tímto bylo možné v BASICu-F a v emulátoru MSX používat disketovou mechaniku místo kazety (kazety bylo možné používat samozřejmě taky). A samozřejmě jsme měli i svou CP/M. SORD byl sice od výrobce vybaven možností používat FD mechaniku, ale tato byla nesehnatelná a strašně složitá, protože byla autonomním zařízením nezávislým na ostatním hardware. Zkuste si to představit jako třeba ZIP mechaniku na 360 KB připojitelnou přes COM port...

Co na SORDu dodnes oceňuji a co mi v PC stále zoufale chybí je jeho BIOS (tehdy jsme mu říkali Monitor ROM). Každý, kdo trochu zná DOS ví, že rezidentní programy lze odinstalovat pouze v opačném pořadí, než v jakém byly nainstalovány. A při tom by stačilo mít pro obsluhu interuptu podobnou tabulku, jakou měl SORD a tento problém by zmizel (každý proces by ukazoval na sebe a na svého následníka - při odinstalování by pak pouze přendal ukazatel na následníka do svého předchůdce namísto sebe). Dál mi v PC chybí sprajty, což byl geniální vynález (objekty nezávislé na tom, co se dělo se zbytkem obrazu - dnes se tak u některých videokaret řeší myší kurzor). Vůbec práce s obrazovkou byla velmi dobře propracovaná. Jen pro srovnání: počítače MSX byly po hardwareové stránce vybaveny velmi podobně jako SORD (dokonce se říkalo, že SORD m.5 je "betaverze" MSXu). Zatím co na MSXu se dalo v jeden okamžik pracovat pouze s jednou obrazovkou, na SORDu měl člověk k dispozici obrazovky dostupné horkými klávesami dvě a dalších 30 měl dostupných příkazem (k přepnutí došlo po potvrzení příkazu obrazovka číslo). BIOS pro MSX měl 32 KB a napsal ho Microsoft, BIOS pro SORDa měl 4 KB (+20 KB BASIC) a nenapsal ho Microsoft.

Bohužel, 8mi bitové počítače odvál čas a tak můj SORD skončil (v roce 1992) ve sklepě a nic nenasvědčuje, že by se kdy dočkal reinkarnace. Nevím totiž o tom, že by existoval emulátor SORDa pro PC a ani nevím, že by šlo nějak rozumně (=snadno) přetahat data ze SORDa do PC.

Když jsem SORDa "uklízel", měl jsem představu, že ho dostanou na hraní děti (až jednou nějaké budu mít), aby neničily tatínkovo (=moje) pécéčko. To jsem se ale přepočítal. Mému synovi nebylo v jeho třech letech dost dobré ani to pécéčko! :-)