Kapesní počítače pomalu mizí z trhu a na jejich místo se tlačí chytré mobilní telefony. Chytrý mobilní telefon není nic jiného, než kapesní počítač s telefonem.

Ale nechci psát o tom, co bude, ale co bylo. Ono se to možná nezdá, éra kapesních počítačů nastala už počátkem sedmdesátých let minulého století, nicméně tyto počítače zaplavily trh až v osmdesátých letech (v podobě programovatelných kalkulaček) a až v devadesátých letech se objevila první nekalkulačka (počítač s operačním systémem a dotykovou obrazovkou).

První programovatelná kalkulačka, kterou jsem kdy viděl takříkajíc na vlastní oči, byla spolužákova Texas Instruments TI-57 (to bylo v roce 1981). V té době nás ani nenapadlo, že bychom na ní mohli psát nějaké programy. Texas Instruments TI-58 byla další kalkulačka, se kterou jsem přišel do styku a tentokrát už jsme na ní s Frantou, kterému patřila, psali i nějaké ty programy. Začátky byly dost těžké, protože jsme jsme se neměli s kým poradit a na všechno jsme museli přijít sami. Po vypnutí kalkulačky se z ní všechny programy smazaly a po zapnutí se musely "nadatlovat" znovu, což byla fakt řehole. Až kalkulačka Texas Instruments TI-59 uměla programy ukládat na "magnetické proužky", ale tu nikdo v okolí neměl. Nejdelší program, na který si vzpomínám, že jsem do TI-58 opakovaně "datloval", byl simulátor Rubikovy kostky. A jak takové programy na numerickém displeji (pouze čísla, žádná písmena) vlastně vypadaly? Program se "datloval" například takto (posloupnost stisku kláves):
LRN 2nd LBL A ( ( CE - 3 2 ) * 5 / 9 ) R/S
Spuštění pak probíhalo tak, že se zadalo číslo (vstupní údaj) a stisklo se [A]. Tím se program spustil a zobrazil na displeji výsledek. Na této stránce si můžete pustit emulátor TI-59 přímo v internetovém prohlížeči (JAVA).

Jako student jsem strašně moc toužil po své vlastní programovatelné kalkulačce, konkrétně SHARP PC-1211, ale protože byla příšerně drahá, koupil jsem si nakonec CASIO PB-100. Později jsem si do ní dokoupil přídavný paměťový modul, který měl kapacitu celý jeden kilobajt!

Pokud jde o "opravdové" počítače, tak zkušenosti s Apple Newton MessagePad nemám žádné, PSION series 3 jsem měl doma asi týden (1993) a za tu chvíli jsem pochopil, že kapesní elektronický diář a organizér prozatím nepotřebuji. Asi půlrok jsem měl na hraní počítač mechanickým provedením velmi podobný PSIONu, dvoubarevný LCD display (černá a žádná) 80x25 znaků s operačním systémem MS DOS 5.0 v ROMce. Tuším, že tento kapesní počítač měl i PCMCIA slot. Bylo to v roce 1992-3 a jméno a značku si již nevybavuji - klasický noname. Kapesní počítač Palm Pilot s PALM OS jsem v ruce neměl, protože ale existuje emulátor i s aplikacemi pro PC, také jsem si ho vyzkoušel (někdy na přelomu tisíciletí).

16. září 1996 Microsoft uvedl operační systém Windows CE pro kapesní počítače vyvíjený pod kódovým jménem Pegasus. Zkratkou "CE" byla míněna spotřební elektronika (Consumer Electronics). Operační systém Windows CE byl předchůdce současného operačního systému Windows Mobile. Mé zkušenosti s touto "větví" kapesních počítačů byly a prozatím jsou velmi tristní (tj. k posrání). První zkušenost jsem utržil s Compaq iPAQ řady H3600. Operační systém v kapesním počítači se jmenoval Pocket PC (překabátěné Windows CE) stál za hovno, byl nesmyslně uspořádaný, nepřehledný, zatuhávaly jak aplikace, tak celý iPAQ, propojení s počítačem bylo možné pouze pomocí úplně debilního programu Microsoft ActiveSync, který neuvěřitelným způsobem zpomaloval celé PC, o vytuhávání nemluvě. Nejstrašnější na tom bylo, že ActiveSync nebylo možné vypnout (jedině odstřelit nebo odinstalovat) a že jediné s čím si ActiveSync "rozuměl", byl Microsoft Outlook (v té době taktéž naprosto nepoužitelný, šíleně pomalý a na paměť nenažraný program). Jedním slovem tragédie. Tragédie, která bohužel přetrvává ve stejné podobě dodnes: aplikace ActiveSync a Outlook už jsou alespoň trochu odladěné, ale princip užití v kombinaci s kapesním počítačem je stále stejně debilní (jedno z možných řešení).

Update: deset let po té, co jsem prohlásil Windows CE za nepoužitelný krám, toto připouští i Steve Ballmer, CEO firmy Microsoft, která má tento tragický operační systém na svědomí. Nemluvil pochopitelně o Windows CE, ale o Windows Mobile 6.5 (se kterými MS zaspal dobu) a chystané verzi Windows Mobile 7 (která by to měla "zachránit"):

Steve Ballmer has admitted that Microsoft made mistakes during the development of Windows Mobile 7, but has promised the company won't do so again.

The Microsoft chief executive was speaking at the company's Venture Capital Summit attended by around 200 analysts and investors. Despite the lack of journalists at the event, his comments were Tweeted by delegates.

"Ballmer says they screwed up with Windows Mobile. Wishes they had already lauched WM7. They completely revamped the team," reported venture capitalist Paul Jozefak.

Though Ballmer did not provide further details on just who was to blame for the delays to Windows Mobile 7, he did announce that "we've pumped in some new talent. This will not happen again," according to fellow attendee beninato. (zdroj)